Ach, to počasí ...

     Proč máte krávy neustále zavřeny a víc je nepasete? Takové a podobné  otázky slýcháváme od lidí, kteří se právě vrátili z dovolené v horách, a nemusí to být právě Alpy, stačí třeba Beskydy, kde viděli stáda dobytčat na pastvinách. Snažíme se jim vysvětlit, že to jsou většinou krávy masných plemen, které se nedojí a mléko mají jen pro svá telata (jako ty naše na obrázku vlevo).  Krávy chované na mléko pasou u nás většinou jen ekologičtí zemědělci, v běžných chovech prostě kravám pouze pastva pro výživu nestačí. Vlastně stačila by tak dva měsíce v roce, pak většinou není dostatek vody na to, aby pastviny znovu obrůstaly. Být to tak v Irsku, kde spadne třeba i 1500 mm srážek za rok, což je tolik,  jako na Lysé hoře - nejdeštivějším místě naší republiky ...

    Důležité je zejména  množství vody, které napadne za vegetační období, kdy ji rostliny mohou účelně využít.  (A to se ještě liší podle fáze růstu rostlin, ale nebudeme zabíhat do podrobností). Většina u nás pěstovaných plodin by spotřebovala mnohem víc vody, než mohou přirozenou cestou dostat. Například pšenice za vegetaci potřebuje pro výnos 9 tun z hektaru 750 mm (litrů na m2) vody, řepka pro výnos 5 tun totéž množství, brambory dokonce pro výnos hlíz 60 tun z hektaru spotřebují 900 l/m2! Na rozdíl od kukuřice, která je ideální rostlinou  do sucha a stačí jí pro výnos 9 tun zrna jen 450 mm (zdoj: prezetace prof. Vašáka, jaro 2012). Pravdou je, že uvedené výnosy jsou dosti vysoké, při našich průměrných ročních srážkách, cca 620 mm, lze tedy jednoduchým výpočtem zjistit, jaké výnosy jsou u nás obvyklé. Na  trochou intenzivněší výrobu krmiv z travních porostů lze pomýšlet jen v oblastech s ročními srážkami ve výši 700-750 mm (zdroj: Agrokrom). Znamená to, že se pak ve výživě skotu musíme spolehnout na  kukuřici, naroste totiž alespoň trochu i za takového sucha jako je letos, kdy máme necelou polovinu srážek za vegetaci! To dokazují  nejen naše prostá měření srážek, ale také údaje ČHMÚ - viz mapy udávající poměr srážek a výparu.

   Situace již začíná být kritická, tento týden snad pršelo na celám území státu, jen u nás ne. Ozimou řepku máme sice zasetou, ale oblaka prachu (viz foto) svědčí o tom, že v půdě moc vláhy není. Na Hlubokém, kde je náš pastevní areál, vyhledáváme každou vhodnou lokalitu, která nepřipomíná Saharu a už těměř měsíc vozíme i do místní stáje vodu, neboť studna nestačí. Také jsme se téměř smířili s tím, že nebudou třetí seče víceletých pícnin na senáž, čímž se celková letošní výroba tohoto krmiva uzavřela na 40% potřeby! Výroba sena je na tom podobně. To vše v době, kdy máme rozjíždět rekonstruovaný kravín, rostou ceny nakupovaných krmiv a klesá výkupní cena mléka! 

  Nelze se divit, že pro (jednoho konkrétního) stresovaného zemědělce jsou předpovědi počasí nejsledovanějším programem v televizi (samozřejmě na ČT24), na počítači neustále běží aktuální radarová data ČHMÚ a každá jeho druhá věta obsahuje slovo "sucho", "neprší" a podobně.  Klidu mu nepřidá ani informace ČHMÚ o riziku ohrožení zemědělským suchem. Nakonec sedne ke klávesnici a pro uklidnění sesmolí tento článek, což sice nepomůže ...