Zima a sucho
Naši vesničtí předkové vypozorovali, že zhruba měsíc po hromadné a intenzivní krtčí práci přijdou silné mrazy, a shrnuli to pak do pranostiky: "Když krtci ryjí v lednu, skončí zima v květnu". Letos se mrazivé počasí o něco opozdilo (foto vpravo je již z 2.ledna), nekonala se zima novoroční, tříkrálová, fabiánská, hromniční ani valentýnská. Až svatý Matěj (24.II.) zjistil, že nemá led, tak jej vytvořil. Naštěstí pádu teplot předcházelo padání sněhu, takže porosty ozimů jsou v nezbytné míře ochráněny před účinky mrazu. Slunce ale tuto přikrývku stále zmenšuje, jak ukazuje fotogalerie.
Hlavní "tíhu" přílivu arktického vzduchu z východu nesly opět naše krávy, či spíše stájová technologie, protože dobytčatům mráz nevadí, pokud jsou v suchu - viz snímek vlevo (výběh pro suchostojky). Nebyl to naštěstí takový šok jako v loňském lednu, byli jsme přece jen více připraveni, proto dodatečné vyhříváni u dojících robotů jelo naplno a v těch nejchladnějších večerech se bomby měnily v předstihu. Samozřejmě propanbutanové! Ale příště musíme ještě lépe ochránit před zimou napájecí automaty pro telata, určitě musí jít snadněji zabránit zamrzání "kuliček" v robotech ...
Těch pár dní se to tedy dalo vydržet, předpověď na tento týden ohlašuje jarní teploty, sníh se tak asi rozpustí i na Drahanské vysočině, kde je ho přece jen dost - viz vpravo. Nejvyšší čas, většina zemědělců je už silně nervózní, že nemůže vyjet do polí, třeba jen přihnojovat, a přemítá, o kolik bude letos vegetační období kratší a o co bude úroda nižší. To je ovšem jen teorie, praxe posledních let ukazuje, že vše závisí hlavně na vodě. Sucho je teď "in", takže se objevuje spousta návodů a rad, co s ním dělat, a to jak od stolů akademických, tak i těch hospodských. Schválenou "koncepci", má i naše ministerstvo, což kupodivu není zas až tak špatné čtení (například si konečně někdo uvědomil, že provoz "bioplynek" silně poškozuje půdu), jen se jí asi nikdo moc neřídí.
My se ale vysoce pravděpodobnému nedostatku vody nějak přizpůsobit musíme, jenže od čeho začít? Nejlépe od krmení. Při nevyrovnaných výnosech jetelotrav a jetelovin na orné půdě neuděláte dostatek kvalitních senáží - to už zjistili kolegové z teplejších oblastí Moravy, a proto více pěstují na krmení ozimé a jarní směsky luskovin s obilninami. My jsme vyseli poprvé ozimé žito s vikví po suchém roce 2015 (foto ze sklizně v květnu 2016) a kolega zootechnik i krávy si výsledek pochvalovali. Také jarní výsev hrachu s ječmenem na zeleno už zkoušíme dva roky, i když jen na menších plochách. Letos by ale oba typy těchto směsek měly tvořit většinu "suroviny" pro výrobu bílkovinných senáží, Víceleté pícniny a čerstvě obnovené louky pak zůstanou jako doplňkový zdroj. Doufáme také, že kvalitnější krmivo pomůže uspořit nakupovanou sóju, zvýší se dojivost a tržby za mléko tak částečně nahradí ztráty způsobené klesajícími cenami obilí a řepky.
Rostlinná výroba ale samozřejmě zůstává podstatným zdrojem příjmů, při nižších cenách tedy musíme mít vyšší výnosy při úspoře nákladů. To je skoro neřešitelná rovnice, zvláště když víme, že sucho obvykle "ukousne" velkou část produkce. Zčásti pomáhá změna struktury pěstovaných plodin, ne sice nijak radikální, ale postupně je např. jarní ječmen nahrazovám ozimy, ty jsou vždy výnosově jistější. Ale i zde dochází ke změnám, přestali jsme sít ozimý ječmen, ten byl vystřídán velmi rannými odrůdami pšenice, které obvykle nedostatek srážek za vegetace tolik nepostihne. Musí mít ale náskok , tzn. časný výsev a maximální podpora už na podzim. To platí i u odrůd pozdnějších, samozřejmostí je např. časná ochrana proti plevelům a přenašečům viróz, případně i chorobám, ale základem je vyrovnané předseťové hnojení, vyplácí se i použití certifikovaného osiva a kvalitního mořidla. Na jaře pak rostliny mají silné kořeny a jsou "napřed" ve vývoji, suchu proto odolávají déle.
Můžeme se sice poučit ze zkušeností jiných a z chyb vlastních, přesto v zemědělství platí to, co ve vojenství: připravujeme se stále na minulou válku. My navíc každý rok znovu a znovu.
