Orat či neorat?

19.02.2012 19:35

      Hned v úvodu nutno napsat, že to není až tak zásadně hamletovská otázka, každý zemědělec se může rozhodnout, co je pro něj lepší, obojí se dá dělat dobře i špatně.  Obdělávání půdy nezačalo hned orbou a první "pluh" byla jen správně rostlá a naostřená větev. Ještě dlouho po objevení železa byla orba stále  v dnešním pojetí jen kypření, až dostatečně silné potahy a objev pluhu jako zařízení, které půdu také obrací, přivedly na svět systém zpracování půdy umožňující zaklopení zbytků původní plodiny, plevelů, případně také hnoje, a který zároveň ornici (hned tu máme také nový termín!)  rozdrobí a provzdušní.  Od vynálezu ruchadla se vlastně pluh moc nezměnil, jen se úměrně s tažnou silou zvýšil počet radlic.

Přednosti pluhu jsou tedy neodiskutovatelné, proto asi málokdo očekával návrat k technologii "naostřených větví", jak by se velmi zjednodušeně používání různých kypřičů dalo označit.  Ale podpořeny  drahou naftou, relativně neškodnými a dostupnými totálními herbicidy (např. známý Roundup) a úbytkem traktoristů, pomalu bezorebné technologie ovládají pole.  Používáme je také již několik let a stále se něco učíme. Hned od začátku jsme pominuli  diskové nářadí a vybrali si radličkové s možností výměny pracovních orgánů, což umožňuje různou hloubku a intenzitu zpracování. Navíc správným výběrem radliček lze zpracovat i půdu, která by se jinak v potřebném termínu, např. pro včasné setí řepky, obdělat vůbec nedala, obvykle  z důvodu vyšší vlhkosti.  

    Přibyl i další důvod pro vynechání orby, nazývá se GAEC 2, což je soubor pravidel pro hospodaření na erozně ohrožených půdách,  kterých máme většinu. A na těch silně ohrožených se prostě orat nesmí, nemluvě o omezeních při pěstováni silážní kukuřice.  Tu na většině honů můžeme vysévat jen do meziplodiny, obvykle svazenky, založené  na podzim předchozího roku.  Hnůj, který před tím roznetáme, zapravujeme bez větších problémů právě kypřičem, jen nám chvíli trvalo objevit ty správné radličky.  Je pravda, že jsme u kukuřice tuto technologii  používali  i bez nařízení, neboť opravdu výrazně omezuje erozi.  Neosvědčilo se ale nasazení kypřičů pří podzimní přípravě pozemků pro pěstování máku.  Prostě nedokážeme zajistit pole bez přezimujících plevelů jinak, než když traktoristé pořádně odřou rez z odhrnovaček svého pluhu.  

Orebný a bezorebný systém srovnává metodika "Efektivní technologie obdělávání půdy a zakládání porostů polních plodin" (.pdf, 1260 KB),  systematicky se tomuto tématu věnují na webu Bezorebně 

Něco málo ilustračních obrázků k předchozímu textu

Jaro 2006 -  Rudka, Luka,  tahač ŠT-180 s  kombinátorem PB 6, klasická přípravy půdy pod kukuřici 

  Jaro 2006 - důsledky  přívalových dešťů na pozemcích čertvě zasetých nebo připravených k setí

  Nýrov - Na Strašných                                             Nýrov - Baby-Dubí 

 

 Červenec 2009 - Kunštát, U Lípy,  silážní kukuřice setá bezorebným strojem do  vymrzlé svazenky (zbyla pouze  sláma z předplodiny - její pokryvnost určitě vyhovuje GAECům). 

kukuřice vysetá do meziplodiny

Ani po vydatných lijácích, které odnášely i seno se svažitějších luk, nedošlo k odplavení ornice z pole. Fotografie vlevo je z dolní části dlouhého svahu, ta vpravo ukazuje, že rostliny nijak zvláště netrpí výsevem do na jaře nezpracované půdy. Vliv rozdílného zpracování půdy na odtok vody při různě intenzivních srážkách ukazují pokusy ze Saska (.jpg, 65 kB).

starší článek novější článek

 

Půdní podmínky



hon U Kříže Kunštát

Půdy nejsou v naší oblasti právě ideální, což je dáno i dost složitým geologickým podložím, stýkají se tu totiž tři odlišné geologické celky. Od nich se odvíjí i různé půdní typy, často i na jednom nevelkém bloku, viz např. orba na kunštátské honu U Kříže.

Detailnější informace poskytne zájemci  

(formát .pdf 4,1 MB)

A kdo by chtěl vědět ještě něco více o geologii Nýrova a širšího okolí k dispozici jsou mu:

Meziplodiny


Udržují na pozemku rostlinný pokryv po sklizni hlavní plodiny, většinou až do jara. Zabraňují významně erozi půdy při silných deštích a tání sněhu.  Výbornou plodinou je  svazenka vratičolistá, pokud takto  rozkvete (to ale jako meziplodina nestihne), mají včelaři spoustu medu.

Rudka, Milenka, červen 2010, svazenka jako hlavní plodina

Kontakt

Zemědělské družstvo vlastníků NÝROV č.p. 87
67972 Nýrov
+420516475721
datová schránka: cs8cxw7
agronyrov@gmail.com